Článek vznikl ve spolupráci se Škoda Auto
Ahoooooj!
Long time no see! Omlouvám se za ty dlouhé pauzy v psaní, jsem trochu v kreši, všechno vysvětlím až v kreši nebudu 😀
Ale o tenle zážitek se s vámi podělit musím. Před cca dvěma týdny jsem zase zažila neuvěřitelné dva dny a poznala další super lidi! A to jenom díky Škodovce, která mě společně s Nikol Štíbrovou, Jitkou Nováčkovou a Andreou Bezděkovou (takže jsem byla v neustálém obležení krásných žen!:D) na tenhle trip pozvala. Pořádal se k představení nové faceliftové Fabie, která mimochodem vypadá úplně peckově.
Pořád nechápu, jak je to možné, ale za dva dny jsme toho stihli strašně moc, takže tady je krátký report o tom, co všechno jsme s holkama zvládly. Začínali jsme v DigiLabu v Holešovicích, kde všechno vzniká na papír. Tam jsme se i vzdělávali a poznali všechny projekty, které Škoda podporuje. O jenom z nich jsem vám už před několika měsíci říkala a dokonce ho osobně testovala. V té době bylo HoppyGo ještě v úplném začátku a dneska už je z něj jeden z nejúspěšnějších projektů, což mě neuvěřitelně těší! 🙂
Potom jse zavítali do Mladé Boleslavi, kde zase všechno vzniká doopravdy. Vyfasovali jsme nové Fabie a po cestě jsme zkušeně zkoušely, co všechno umí. Mě nejvíc nadchl adaptivní tempomat, který ve svém autě nemám a strašně mě to štve. Samozřejmě jsme – jakožo ženy, které v autě zpívají – vyzkoušely i repráky, které taky splnily očekávání, jelikož jsme zpívaly celou hodinovou cestu a děsně nás to bavilo:D
V Boleslavi jsme zavítali do muzea, kde jsme jen vyměnili auta a nasedli do škodováckých veteránů. Když jsem viděla tyrkysovou Felicii z roku 1961, byla to jasná volba! <3
Přemístili jsme se na mladoboleslavské letiště, kde na nás čekal další veterán. Tentokrát už ne Felicie, ale letadlo starším než moje babička, které vypadalo, že vživotě nemůže vzlétnout. No.. Vzlétlo. Navíc pilot nabyl dojmu, že jsme všichni statečný a udělal s náma pár střemhlav pádů. Nevim jak ostatním, ale mě se už promítal život před očima a loučila jsem se s rodinou:D Takže když jsme přištáli a hrnuli se ven, měli jsme všichni dost nezdravou barvu a byli jsme fakt rádi, že jsme zpátky na zemi. Živý. 😀
Nakonec jsme se dostali zpátky do Prahy, kde zase tahle vydařená akce skončila.
Strašně mě vždycky těší, že když jedu do nějaké cizí země, vidím skoro všude na silnicích naše krásný auta. A dokonce v takových zemích, kde bych je ani nečekala. Třeba Island, Turecko, spousty Škodovek jezdí ve Švédsku a Norsku, ale dokonce i v Dubaji nebo Izraeli jsem jich pár viděla! 🙂 Je to taková naše ikona. Spolu s Jágrem a pivem! Hihi:))))
A mě by zajímalo, jestli někdo z vás má doma Škodovku? :))))
E.