Ahooooooj!
Tak po tom, co jsem vás totálně zahltila fotkama z Marrakeche, tak se v tomhle článku trochu uklidním a začnu zlehka, protože toho je ještě spoustu, co bych vám o Maroku chtěla povědět!
Když jsme si půjčili auto, vyrazili jsme rovnou do hor. Původně to mělo trvat asi dvě hodiny, ale na náš první záchytný bod, kterým byl právě Kasbah Du Toubkal, jsme se dostali asi po pěti hodinách. Ne, že by cesta byla tak špatná (i když vlastně byla), ale spíš proto, že jsme neustále zastavovali a fotili.
Vůbec jsme tu přírodu kolem nás nechápali a ani jeden jsme nikdy nic takového neviděli. Všichni ostatní by si asi pravděpodobně řekli „Hory… Vždyť jsou všechny stejné“. Ale tyhle byly jiné. Ty domečky s rovnou střechou, zasazené uprostřed svahu… Načervenalá půda občas zasypaná sněhem… Místo aut muly a oslové…
U mojí oblíbené švédské blogerky Janni jsem si před několika měsíci všimla, že při její návštěvě Maroka zastavovala i v horách a měla fotky z jedné kavárny uprostřed Atlasu. Kavárny na netypickém místě mě totiž strašně baví, takže jsme jí našli a zastavili na jedno výborné kafe a pár sušenek. Původně jsme tu chtěli i spát, protože je to kromě kavárny i hotel, ale nakonec jsme zvolili víc punkovější a low-costovější variantu – kufr našeho auta, které jsme zastavili hned na protějším kopci, ale o tom zase v dalším článku! <3
E.
