Ahoj cestovatelé!
Už je to pár dní, co jsem se vrátila z mého prvního malého letního výletu, který jsem tak trošku dostala za odměnu za státnice od mé milované maminky:))))) S tou pořád přemýšlíme, kam vyrazíme a obě nás už dlouho lákalo severní Německo, tak jsme se týden po mých státnicích sebraly a odcestovaly jsme. Dohromady jsme na severu Německa strávily 5 dní na 4 různých místech – Hamburk, Zingst, Rujána a Berlín. Kdo by se bál, že Německo je nuda a vypadá to tam jako v Česku, tak ten se pěkně plete.
První den jsme strávily v Hamburku, kde jsme nejvíc obdivovaly cihlové domky a obrovský nákladní přístav. Celé město se dá projít za den a do přístavu jsme se svezly jednou z několik desítek výletních lodí s průvodcem. Pod Labem vede podvodní tunel, kterým se dá dostat na druhou stranu řeky a odtamtud je pěkný výhled na celé město. Měly jsme i docela štěstí, protože v přístavu zrovna kotvila jedna z nejznámějších lodí Queen Mary, kterou jsem naposledy viděla před pěti lety na Floridě.
Druhou destinací bylo malinké přímořské městečko Zingst.
Na koupání to kvůli větru sice nebylo, ale i tak jsme si na písčitých plážích po náročném chození po Hamburku odpočinuly. Nejvíc se mi líbily přístřešky právě proti větru, které tady mamka prý pamatuje z doby, kdy byla stejně stará jako já. Bylo krásných 20 stupňů a slunce tady na severu zapadalo asi o půlnoci. Kromě pár agilních důchodců tady moc lidí nebylo, takže paráda:)))
Pak jsme se pomalu přesunuly na ostrov Rujána, kde se mi líbilo asi nejvíc.
Díky bílým pískovcovým útesům a ledovému moři mi totiž strašně mi připomínala Anglii, kterou taky nadevšechno miluju. Vyškrábaly jsme se i na maják, odkud byl famózní výhled na moře. Po cestě jsme potkaly neuvěřitelnou plochu plnou jakýchsi fialových kytek, tak jsme do něj vrhly fotit, ale zase hodně rychle vyběhly, protože byla plná včel:D
__
A na závěr po cestě domů jsme si střihly Berlín, ve kterém jsem (ostuda) nikdy nebyla.
Tady jsem byla úplně unešená z betonových židovských památníků, ve kterém jsme se s mamkou asi třikrát ztratily a zaboha se nemohly najít. Naopak mě trošku zklamala berlínská zeď, tak nějak jsem si myslela, že bude statnější a zachovalejší. I tady jsme prošly staré město křížem krážem, včetně slavné Braniborské brány a tu jsme viděly dokonce dvakrát – jednou přes den (s milionem japonských turistů v záběru) a jednou asi o půlnoci (s třemi japonskými turisty v záběru).
A tak skončila nase krátká cesta. Kdybyste se chystali na něco podobného, tak dejte vědět, ráda dám nějaké tipy na místa:)
V dalším postu se můžete těšit na Norsko, ze kterého jsem se právě vrátila!
Mějte se a krásné léto všem!:)))))
E.
