V Los Angeles už skoro jako doma

Ahooooj!

Zdravíčko z prosluněného LA!

Takže Puma #teamfaster je bohužel za mnou, ale mě čeká další potulování se po Kalifornii. Celých 7 dní! Kamarád za mnou přijel ze Sacramenta až odpoledne (přece jenom to ze SC do LA chvilku trvá), takže já měla ještě skoro celý den, který jsem nechtěla proválet na hotelu, takže jsem se ráno hned po snídani odcheckovala, kufry nechala na hotelu a vyrazila jen s kabelkou a sluchátkama v uších pěšky do Hollywoodu. Byla to docela štreka, řekla bych něco kolem 15 km, ale když jste ve městě, kde se vám líbí, tak to moc neřešíte:))

V Hollywoodu jsem měla namířeno na Hollywood Boulevard, kterej jsem viděla snad stokrát (kecam, asi třikrát:D), ale nepřestává mě fascinovat.

Nemohla jsem si neprojít chodník slávy a vlastně celou ulici, která je beztak nekonečná. Myslela jsem si, že dojdu až do Beverly Hills, ale když jsem se chystala opustit Hollywood, zrovna mi volal kamarád, že dorazil a kde jsem. Naskočila jsem k němu do auta a do Beverly Hills vyrazili už společně. Tam jsme prošli pár typických ulic s palmama, ale hlad nás vyhnal do nejbližšího In-N-Out. Jestli někdy budete v Kalifornii, nenechte si tenhle fast-food ujít. Mají sice jen hamburger, cheeseburger, doubleburger a hranolky, ale zato je dělaj sakra dobře. No a jestli vás obyčejný hranolky nebavěj, tak zkuste cheesefries, nebo fries animal style, který v menu nemaj a musíte o nich prostě vědět. Je to takovej malej trik;D

Pak jsme vyrazili nahoru na Hollywood Hills, abysme omrkli ještě slavnej nápis. Jenže já jsem si nepamatovala, jak se dostat na jednu z vyhlídek a samozřejmě ani jednomu z nás nefungoval internet, abysme se podívali, tak jsme to prostě riskli a vyrazili na random ulici, která na mapě vypadala jako že by mohla bejt poblíž. Vyjeli jsme klikatýma uličkama až na úplnej konec silnice a zaparkovali. No a našli jsme bránu, která byla zamčená. Začli jsme přemejšlet, jestli jí přelezem, což se mi vzhledem k tomu, že měla asi dva metry, úplně nechtělo:D No a jak jsme tak stáli, přišel týpek, obešel nás, zamířil k malým dveřím pár metrů od týhle obří brány, kterých jsme si samozřejmě nevšimli a normálně prošel na druhou stranu. Ještě že jsme tu bránu nezačli přelejzat, byl by na nás asi docela vtipnej pohled, když dva metry od nás byly normální otevřený dveře 😀

Měli jsme neskutečný štěstí, protože mam dojem, že jsme se dostali na nejlepší vyhlídku, která byla od nápisu zároveň i nejblíž. Byla to tuším ulice Mulholland Hwy.

Pak jsme vyrazili zpátky do hotelu, kde jsem si vyzvedla kufry a vydali se dál na jih do San Diega, ale o tom zase až v příštím článku, ať se máte na co těšit!:)

E.