Ahoooooj!

Právě jsme se s Martinem vrátili z Budapeště, kam jsme vyrazili úplně spontánně. Z „hej nepojedem někam na víkend?“ se vyklubalo „dobrý den, kontrola jízdenek“ a my jsme se ocitli v pátek v 7:00 ráno na vlakovém nádraží v Budapešti.

Bookli jsme apartmán v úplném centru (jmenoval se Ebony Apartments, našli jsme ho na Bookingu a doporučuju všema deseti!) a hned po příjezdu vyrazili na snídani. Měla jsem od vás spoustu tipů na skvělé kavárny, restaurace a bary, takže jsme je všechny prolezli a vyzkoušeli.

Jako první jsme zavítali do kavárny STIKA, kterou mi doporučovalo spoustu lidí. Měli jsme jí asi 4 minuty pěšky od našeho apartmánu, takže nebylo co řešit. Asi dvacet minut jsme čekali na stůl, ale já měla takový hlad, že jsem odmítala hledat jinou kavárnu. Minutu před tím, než jsem umřela, jsme ho konečně dostali a já si dala vejce benedikt se slaninou a na ně budu vzpomínat ještě dlouho, jak byly výborný. (Martinovi bylo strašně blbě, takže proto vidíte jenom jeden talíř:D)

Po (mojí) snídani jsme se vydali na nějaký ten sightseeing, protože v Budapešti je toho hodně co vidět. Jako první jsme prozkoumali SYNAGOGU, která nebyla o nic méně dechberoucí, než moje snídaně. Za vstup do ní se platí.

Po synagoze jsme zamířili na místní MARKET CITY HALL, kde jsem se chtěla dorazit, ale bohužel jsme nenašli nic, co by moje nenasytné chutě uspokojilo. Trhu dominovalo maso, klobásy, ovoce a zelenina a já trochu doufala v nějaké speciální dobroty.

Od trhu jsme se vydali k mostu SZABADSÁG HÍD, u kterého jsme strávili snad hodinu, jak se nám líbil. Dokonce jsme i vylezli na jeho konstrukci, protože jsme viděli dva pány, jak tam taky lezou („a když někdo skočí z okna, tak ty taky skočíš?“ #FacepalmEliško).

Od mostu je to už kousek na CITADELLU, ze které je snad ten nejhezčí výhled na celou Budapešť. Lepší, než z hradu, takže ten skoro kolmý krpál nahoru za to stojí!

Ten kopec nás tak strašně zmohl, že hned jak jsme sešli dolů, zavítali jsme do další doporučované kavárny s názvem SZAMOS, kde jsme zhltli oběd (tentokrát už i Martin). Tady moc dopručuju malinovou limonádu a jakýsi kokosový dezert za vitrínkou, který jsem si pořídila s sebou na později, ale snědla ho po ani ne dvaceti krokách od kavarány.

Po obědě se Martinovi udělalo zase špatně (což prý nebylo obědem, ale tím, že jsem ho ve vlaku otrávila), tak jsme se rozhodli, že půjdeme na chvilku zpátky do apartmánu a dáme si dvacet. Já navíc měla namožený nohy jako čert a při každým kroku mě bodlo tisíc jehel do hamstringů, takže jsem tenhle nápad uvítala.

Vzali jsme to přes BUDAPEST EYE, na které jsme narazili úplnou náhodou a SZEN ISTVÁN BASILICA (neboli baziliku svatého Štěpána), kterou jsme ale v seznamu už měli.

Když jsme došli na pokoj, oba jsme padli jak když nás do vody hodí a místo dvacet minut jsme prospali tři a půl hodiny. Když jsme se probrali, venku už byla tma, takže nám nezbývalo nic jiného, než obejít místní podniky a udělat takovou malou tour de bar.

Jako první jsme se vydali do ST. ANDREA SKY BAR, kde jsme vyzkoušeli ty nejpodivnější drinky na světě. Ten výhled za to ale stál. Druhý bar v pořadí se jmenoval SZIMPLA KERT a je to snad nejslavnější bar v celé Budapešti. Nenechte se odradit obrovskou frontou u vstupu, odsýpá vážně rychle, a pokud nevypadáte, že je vám 18, tak si nezapomeňte občanku, u vstupu to kontrolují.

A proč je Szimpla Kert tak spešl? No, nejde to ani popsat, ale jestli na mě dáte a půjdete se na tenhle zázrak podívat, tak nebudete litovat, veřte mi. Já ho samozřejmě googlovala už dopředu a fotky mě moc nepřesvědčily, ale vzhledem k tomu, že mi ho doporučilo asi 50 lidí, tak jsme tomu šanci dali a nakonec se z toho vyklubal nejlepší a nejzajímavější bar, ve kterým jsem kdy byla. A mají výborný mojita:)

V průběhu večera jsme zavítali ještě do PHARMA BAR, LIEBLING a především WARM-UP BAR, kde nemají žádné menu a drink vám namíchají podle toho, co máte rádi.

No co si budeme povídat, na pokoj jsme se dostali až kolem půl páté ráno, takže brzké vstávání se rozhodně nekonalo.

Na snídani jsme chtěli jít do VINTAGE GARDEN, ale měli plno na tři dny dopředu, takže jsme se vydali k parku VÁROSLIGET s nadějí, že něco najdeme po cestě. Do parku jsme se dostali kolem půl dvanácté, hladoví jako psi, takže jsme si dali rovnou oběd. Martin si dal nějakou maďarskou street-foodovou specialitu, co vypadala jako gyros, ale místo masa v něm byly klobásy. Já měla ten nejhnusnější burger pod sluncem. Jestli někdy půjdete do tohodle parku, tak si nikdy nedávejte burger u stánku na začátku pouťových stánků u hradu.

A proč se vůbec zmiňuju o nějakém parku? On tohle není jen tak obyčejný park. Přímo v srdci tohodle parku totiž najdete různé hradky, hrádky, opevnění a brány, které nápadně připomínají DisneyWorld. No posuďte sami!

Hned u parku leží i HEROES‘ SQUARE, které taky rozhodně stojí za vidění. Z náměstí jsme se vydali metrem zpátky do centra, protože jednak se nám nechtělo v tom ukrutným vedru šlapat zase po svých zpátky, ale zároveň i jízda starým metrem je docela zážitek.

Koupili jsme jízdenku za 300 HUF a dojeli zpátky do centra, na zastávku, která byla nejblíž hradu.

Pod hradem měli nějakou sešlost majitelé komodorů, takže těchhle roztomilejch psů tam bylo asi padesát na jednom místě. Za mě jednoznačně nejlepší zážitek z celé Budapeště! 😀

Nahoru na HRAD jsme lanovkou nejeli, protože tam byla strašná fronta. Vyšlápli jsme si to teda pěšky a odměnou za takový úsilí v asi 779953 stupních (rozuměj asi 21°C) nám byl výhled na město a rozsáhlý hradní komplex, který nám trval asi dvě hodiny, než jsme ho celý prošli.

Kousek od hradu stojí CHRÁM SV. MATYÁŠE (Mátyás-templom) a RYBÁŘSKÁ BAŠTA (Halászbástya), která nás zase dostala do kolen. Tahle neogotická o-b-r-o-v-s-k-á stavba je po nedávné rekonstrukci a vážně je na co se dívat. Navíc v hradbách rybářské bašty je kavárna se snad nejlepším výhledem na světě. (bylo ale samouřejmě plno).

Po další hodině strávené na Baště jsme seběhli zpátky dolů na večeři. Takovýhle burger seženete v CAFE BRUNCH BUDAPEST, ale mezi ty nejlepší rozhodně nepatřil, nehledě na to, že mi dvakrát spletli objednávku a já měla fakt hlad:D

Po celém dni chození po městě jsme byli fakt utahaný, tak jsem se rozhodli si na dvě hodiny půjčit kolo (v přepočtu za asi 300 Kč/2 kola/2 hodiny) a zbytek věcí objet na kole. Na to jsme využili appku DONKEY REPUBLIC, přes kterou je půčení kola strašně jednoduchý.

Dojeli jsme k PARLAMENTU a pokračovali dál po pobřeží až k dalšímu mostu. Tam mě málem srazilo auto (:D), takže jsme se radši vrátili do ne tak rušných ulic.

Dvě hodiny utekly jako voda, západ slunce byl jak jinak než nezapomenutelnej a my jsme si jako poslední aktivitu před odjezdem chtěli dát drink na střeše 360° BARU, ale bohužel mají kvůli rekonstrukci zavřeno, takže jsme zapluli na zahrádku nějakého random podniku a zakončili výlet Aperolem.

Každopádně všem moc děkuju za tipy na všelijaké podniky, Budapešť byla LEGENDÁRNÍ! Určitě se tam brzy vrátím! <3

E.