Výstup na Mt Fuji v tajfunu

Fuji

Ahoooj!

Mám na kontě zdolání další hory! A není to jen tak ledajaká hora. Je to nejvyšší hora Japonska. Je to ikona. Je to samostatně stojící aktivní sopka. Je to 3776 metrů vysoká bestie, která je za dobrého počasí lehce pokořitelná za dva dny. Za špatného je to o něco větší oříšek.

Jak už jistě víte, v Japonsku jsme měli poslední trénink na Eco-Challenge (při kterém jsme stihli na můj popud i pár památek v Tokyu, Kyotu a Osace) a výšlap na Fuji byl součástí tohoto tréninku.

Jenže protože nejsme bábovky a čekal nás o pár dní později nejtěžší závod na světě, rozhodli jsme se Fuji nikoliv vyšlápnout, ale vyběhnout.

Příprava na výstup

Výstup na Fuji je ve většině případů dvoudenní záležitost. Někteří to zvládají i za den, ale vysokohorskou nemoc je třeba nepodcenit. Mluvím z vlastní zkušenosti s Kilimanjarem, takže i my jsme si na výběh rezervovali dva dny.

Na Fuji se můžete dostat čtyřmi základními cestami – Yoshida, Subashiri, Gotemba a Fujinomiya. Na každé trase najdete několik rovnoměrně rozmístěných stanic s chatou. Před výstupem je tedy potřeba vybrat jednu ze čtyř tras a zarezervovat si chatu přibližně v polovině výstupu. Pokud neumíte japonsky (:D), musíte si rezervaci udělat přes nějakou agenturu, která vám za malý poplatek ubytování zajistí.

My jsme si vybrali tu nejlehčí cestu s názvem Yoshida Trail, která má na svojí trase i nejvíc turistických chat. Chatu jménem Fujisan Hotel jsme měli zarezervovanou ve 3400 metrech, tedy v 8th station. Za ubytování jsme zaplatili 2.000 yenů/2 os. Je zde možnost i teplé večeře a snídaně s sebou. Nečekejte ale žádný luxus, najdete tu uzounké palandy s chrápajícími a zapáchajícími číňany. Spacák s sebou táhnout nemusíte, stejně zapáchající deku vám tu půjčí.

Dejte si pozor, kdy na Fuji jdete, protože sezóna končí na začátku září. My jsme výstup začínali 28.srpna, což jsme měli tak tak 🙂

Jak se dostat do výchozího místa?

Za poplatek jsme chvíli po poledni zaparkovali na parkovišti Fujisan Station, odkud jsme přestoupili na horský autobus (také za poplatek). Do výchozího místa se totiž svým autem nedostanete, takže autobus je jediná možnost.

Autobus nás odvezl do 5th Station jménem Fuji Subaru Line, výchozího bodu ve 2305 metrech. Ve 5th station najdete restauraci, obchod se suvenýry a toalety.

No a pak už musíte po svých. Odtud to začíná být konečně zajímavé.

Výběh na Fuji v TAJFUNU

Nebylo by to to pravé dobrodružství, kdyby bylo 20 stupňů & slunečno. Na Fuji zrovna řádil tajfun, ale my jsme byli odhodlaní a namotivovaní.

Kombinace ledového deště a větru o rychlosti 80-100 km/h nebyla pro výstup ani dokonalé fotky ideální, co si budem. Ale mělo to jednu obrovskou výhodu. Nebylo tady tolik lidí. Yoshida je totiž nejlehčí a tím pádem i nejrušnější trasa, takže není výjimkou, že v některých místech stojíte frontu. To se zřídka stávalo i nám, ale protože jsme běželi, oběhli jsme zácpu mimo cestu přes obrovské kluzké lávové balvany.

Do Fujisan Hotel jsme se zmrzlí a promočení na kost dostali po nějakých 3 hodinách. Podle internetu by měla cesta do 8th station trvat 5 hodin. Dali jsme si rychlou večeři a zapluli do postelí. Trvalo mi asi hodinu, než jsem znova začala cítit prsty. Teplota v 8th station byla k večeru -8°C.

Moc jsme toho samozřejmě nenaspali a kolem druhé ráno už jsme zase vyráželi směrem k vrcholu. Je žádoucí být na vrcholku na východ slunce, abyste stihli zase za světla sejít až dolů do 5th station.

Na vrcholu jsme stáli už za hodinu, což jsme sami nečekali, a tak jsme museli ve tmě a tajfunu, schoulení čekat, až se objeví prví paprsky. Mohlo být tak -12°C, ale díky větru a tomu, že jsme byli opět promočení, mi přišlo, že je tak -25°C.

Když konečně začalo svítat, vydali jsme se na prozkoumávání vrcholu, ale vítr byl tak silný, že nám podrážel nohy a bylo prakticky nemožné normálně jít. Takže jsme se plazili po všech 4, abychom si aspoň udělali vrcholovou fotku u malé dřevěné torii gate. Nikdy jsem takový vítr nezažila, měla jsem pocit, že uletím. Navíc na vrcholu za běžných podmínek leží sopečný písek a malé kamínky, které se v tuhle chvíli vznášely ve vzduchu a bodaly nás do tváří jako miliarda nožů.

Hned po východu slunce jsme se vydali dolů. Do 5th station jsme došli po dalších cca 2 hodinách. Celý výstup i sestup nám tedy místo běžných 10 hodin trval asi polovinu.

A pocity?

Uaaaaaa!! Právě jsme vyběhli na ikonu a nejvyšší horu Japonska! Za 4 hodiny jsme překonali převýšení 1471 metrů!!!! Byl to jeden z mých nejlepších sportovních výkonů. Určitě bych si to ale znovu zopakovala, tentokrát bych to vzala za úplně opačný konec. Při druhém výstupu bych si vybrala tu nejdelší, nejtěžší a nejméně zalidněnou cestu, vzala bych s sebou dron, stabilizaci, foťáky a všechny objektivy. A dala bych si naopak tempo na pohodu 🙂 Každý styl má něco do sebe a nejlepší je zkusit oba 🙂

Kdyby vás cokoliv ohledně Fuji zajímalo, ptejte se!

E.

Fuji
Fuji
sunrise on Fuji
Fuji typhoon
Fuji sunrise
Fuji sunrise
Fuji summit
Fuji summit
Fuji summit
Fuji summit
Fuji
climbing fuji
8th station fuji japan
fuji 8th station