Izraelská Haifa & Caesaria & Acco & Lake Galilea & Nazareth

Neplánovaný den navíc v Tel Avivu jsme mj. strávily také zjišťováním bezpečnostní situace. Zpravodajství z Izraele totiž vypadalo tak, že koupat se budeme pouze v neprůstřelné vestě a denně si dáme pár úprků do krytu. Skutečnost byla taková, že všude tam, kam jsme měly namířeno, byl klid a bezpečno a proto jsme se nebály vydat samy na naplánovaný okruh.

V pondělí jsme si konečně půjčily auto a vyrazily na sever. Zpočátku jsme sice každého pastevce koz považovaly za snajpra, ale pak jsme se uklidnily a mohly si vychutnat nádherná místa.Mamka měla jako obvykle vypracovaný itinerář, co rozhodně musíme vidět (což mimochodem pro normálního turistu byl program na týden).

Naše první zastávka byla v městečku jménem Ceasarea, kde je obrovský archeologický park. Toto město má úžasnou historii a prohlídka památek vám klidně zabere celý den.

Další zastávka byla ve městě Haifa, které na nás udělalo největší dojem. Určitě to bylo zejména zásluhou bahaístické svatyně a zahrad, které se vypínají nad samotnou Haifou. Něco tak dokonalého jsem snad nikdy neviděla. Však také je celý areál zapsán v dědictví UNESCO. Terasovitými zahradami protékají dva prameny, stromy jsou zastřiženy snad nůžkami na nehty a chodníčky vysypány barevnými kamínky.

Zahrady, včetně nádherné svatyně patří asi nejmladšímu, nejmírumilovnějšímu a bohužel asi nejnaivnějšímu náboženství, o kterém jsem kdy slyšela. Principem je sjednocení, mír, láska a tolerance, což v dnešní době je prakticky nereálné. Zajímavé je, že pobočku má i v Česku.

Pokračovaly jsme dál na sever a dorazily na další perlu – městečko Akko (Acre) obklopené zachovalými hradbami s citadelou a také dalšími bahaístickými památkami. Město je také zařazeno v seznamu památek UNESCO, ale nám se zdály některá jiná města daleko hezčí a zajímavější.

Původně jsme chtěly pokračovat ještě dál na sever, k přírodní rezervaci Rosh Hanikra, kde jsou nádherné jeskyně, ale nakonec jsme to z časového a nakonec i bezpečnostního důvodu (5 km od libanonských hranic) zavrhly a mířily tentokrát na východ ke Galilejskému jezeru, kde jsme se pohybovaly pro změnu na dohled od syrské hranice:-)

Tohle místo může být moc pěkné, ale už nás začalo mučit vedro, a tak jsme se mu nakonec věnovaly méně, než jsme chtěly.

Poslední zastávka byla v Nazaretu, kam jsme dorazily už navečer. Na radu místních jsme zaparkovaly v úzké jednosměrce poblíž Baziliky Zvěstování. Ta byla bohužel už zavřená, takže jsme jí viděli jen zvenku. Při cestě zpět k autu nás míjely houkající hasičské a policejní vozy a my zjistily, že v těsné blízkosti někdo zapálil strom v zahradě. Zůstaly jsme nejmíň hodinu zablokované v uličce. Docela jsem se bála, ale to jsme ještě nevěděly, že požáry jsou v Izraeli na denním pořádku. Tipuju, že jsou Izraelci na tyhle mini-požáry asi docela už zvyklí.

Do Jeruzaléma jsme tedy dorazily až po desáté večer, ale o tom až zas příště. Stay tuned, guys! <3

A co vy? Měli jste někdy nějakoi podobnou zkušenost? Báli jste se někdy na cestách? Podělte se se mnou!:)

E.