Vánoce na Havaji – ostrov Maui a jedna velká džungle

Ahoooj!

To, jak jsem se vlastně dostala na Havaj, to už víte z minulého článku. A teď vám povím, co všechno jsem na těchhle tropických ostrovech zažila – a že toho nebylo málo!

Havaj se skládá dohromady z 8 ostrovů – Maui, Kauai, Big Island, Oahu, Ni’ihau, Molokai’i, Lana’i a Kaho’olawe. Jenom 6 ostrovů je obydlených a my jsme stihly navštívit 4. Vzhledem k rozsáhlosti článků o Havaji jsem se rozhodla rozdělit své vyprávění do 4 částí, každá z jednoho ostrova. Tak snad to takhle bude přehledné 🙂

Před tím, než se pustím do zážitků z Maui, sepíšu pár praktických rad, které by se mohly komukoliv hodit. I přesto, že jsou jednotlivé ostrovy od sebe celkem blízko, přeprava trajektem tu úplně nefunguje a ani není levnější. I my jsme se přepravovaly letadlem, konkrétně aerolinkou Southwest. Málokdy chválím aerolinky, protože poslední dobou byly jejich služby, podmínky a ceny dost tragické, ale příjemně mě překvapil právě Southwest, který má nejenom nejlevnější letenky, ale dokonce má přepravu 2 velkých zavazadel zdarma. Navíc létá 2-3x denně. Na to, že je to nízkonákladovka, pochválit musím i servis a usměvavé obličeje 🙂 A abych nezapomněla, přeprava surfu je také zdarma. Sice jsme žádný nevezly, ale stejně je to super služba. Mimochodem, tím, jak jsou ostrovy blízko u sebe, letadlo nikdy nevystoupá do výšky, takže letí přímo nad sopkami a nádhernými horami, takže si rozhodně nesedejte do uličky!

A jak jsme to měly se spaním? To, že je Havaj drahá, to je asi všeobecně známý fakt. Abychom odsud neodjížděly o čtvrt milionu chudší, rozhodly jsme se spát skoro měsíc ve stanu. Což vůbec nebyl špatný nápad, protože na Havaji je spousta nádherných kempů. Některé jsou dražší, některé za pár dolarů. Na některé potřebujete permit získaný několik týdnů dopředu, do některých platí first come, first serve.

Přelet z New Yorku do Kahului na Maui trval celkem i se stop overem v Dallasu asi 17 hodin. Kromě toho, že jsme dospaly dost náročný New York, doladily jsme za tu dobu program na ostrovech.

Na letiští v Kahului jsme mezi těmi havajskými košilemi vypadaly v zimních bundách dost nápadně. Půjčily jsme si auto, nakoupily ve Walmartu zásoby na týden a vyrazily.

Úplně první „trek“ byl pod Needle v Iao Valley State Park. Byly jsme po New Yorku tak naspeedované, že jsme view point málem přeběhly (minuly). Trochu nás tahle procházka zklamala, takže to mohlo být jen a jen lepší. 

Spravily jsme si chuť trekem Wailuku, který byl nádherný. Cestou jsme parádně zmokly a nebylo to naposledy. Odpoledne jsme strávily v krásném rybářském městečku Lahaina, kde mj. roste údajně největší banyan tree v celých Spojených státech. Je fakt, že jeho větve zakrývají celé náměstí.

Další den jsme strávily na Road to Hana, což se silnice vedoucí na východ ostrova dlouhá asi 85 km. Mimo to, že je to pravděpodobně největší chlouba Maui, je na ní asi 600 zatáček a 60 mostů, více než polovina z nich je jen pro jedno auto, takže jsme po ní skutečně jely skoro celý den. Navíc je po cestě spoustu vodopádů a jezírek, kde se dá běžně vykoupat. Ale po silných deštích to nebylo úplně bezpečné, tak jsme nepokoušely osud a jen jsme fotily a fotily.

Dojely jsme až na černou pláž Wainapanapa, kterou tvoří opravdu černý vulkanický písek a pak jsme to otočily zpátky. Měly jsme už zabookovaná místa v kempu Hosmer Grove, což byl výchozí bod na sopku Haleakala. Kemp byl v nadmořské výšce 2 150 m, takže se nám hodilo zimní oblečení.

Haleakala (3 055 m.n.m) je pro domorodce posvátné místo a váže se k ní spoustu legend. Na sopku jsme vyrazily – jak jinak – na východ slunce, přesto na vrcholu bylo dost rušno. Byla docela zima, asi mínus 4 stupně. Říkaly jsme si, že normální lidi se jezdí na Havaj ohřát a my tu klepeme kosu. Rozhodně to však stálo za to. 

Získaly jsme od rangerů v informačním centru permit na vstup do kráteru sopky, včetně přespání v Holua, a tady jsme naopak za dva dny nepotkaly ani nohu. Tedy pokud pominu nohu husí. Husy „Nene“ žijí pouze na havajských ostrovech a jsou tu velice privilegované. 

Překvapila nás razantní změna teploty, na vrcholu jsme mrzly, v kráteru bylo určitě přes 30 stupňů. Kráter má délku okolo 12 km, na šířku asi 4 km. Dají se tu klidně strávit dva dny, ale my jsme došly jen ke Kawilianau. Sopka naposledy soptila před 500 lety, přesto kráter částečně připomíná měsíční krajinu. Když se američtí kosmonauté připravovali na cestu na Měsíc, právě kráter sopky Haleakala byl místem, kde trénovali a kde se připravovali na podmínky na Měsíci.  

Už dlouho jsme neslyšely takové ticho a neviděly takovou tmu jako v kráteru Haleakaly. Krásný zážitek.

Další den jsme se vrátily na Road to Hana, jen v opačném směru. Cestou jsme absolvovaly Pipiwai Trail, který vedl nádherným bambusovým lesem a na konci nás čekal další vodopád Waimoku. Přespaly jsme v nádherném kempu na pobřeží a ráno jsme se chtěly vykoupat v  Seven Secret Pools, což je soustava jezírek, ale v noci opět pršelo a před valící a řvoucí vodou jsme měly opravdu respekt. Ten den jsme přespali v Kipahulu campground.

Pokračovaly jsme dalších 30 km po nezpevněné silnici. Tady se hodí říci: “Je to sice dál, zato horší cesta“. Projely jsme jí celou jen díky tomu, že nebylo místo, kde se otočit. Po několika hodinách jsme se z opačného směru dokodrcaly přes Red Sand Beach (Kaihalulu) k již zmíněné černé pláži Wainapanapa. Na Ho’okipa Beach jsme objevily želvy, které se jen tak válely na písku.

Ze samé radosti, že jsme dojely zase zpět do civilizace na sever ostrova, oslavily jsme to naprosto luxusními coconut shrimps, banana breadem a lokálním ovocem.

Jídlo na Havaji by vůbec vydalo na samostatný článek. V restauraci jsme jedly jen asi dvakrát, protože všude jsou stánky a foodtrucky různých kuchyní s absolutně čerstvými jídly. Většina lidí jí u nich, my jsme nebyly výjimkou. Ochutnaly jsme všechno. Na čem jsme totálně ujížděly byly poké bowls, které vlastně z Havaje pochází. Ochutnaly jsme kuře huli huli (hm) a zklamalo nás loco moco, což byl v podstatě hamburger přelitý „UHO“ (Univerzální Hnědá Omáčka). Co nás překvapilo, byla cena ovoce. Třeba ananasy, přestože rostly na každé zahradě, byly výrazně dražší než u nás v supermarketu. Tak to jsme úplně nepochopily.

6 dní na Maui jsme si užily neskutečně, objely jsme celý ostrov. Na Havaji nejsou žádná nebezpečná zvířata, takže jsme se nebály spát v deštném pralese, na dně kráteru, na pláži nebo na horách.

Na konec ještě přikládám dvě mapy, kudy jsme jeli a kde jsou kempy. Dalším ostrovem k prozkoumání byl Kauai, kde se nám líbilo ze všeho nejvíc, ale o tom až příště 🙂

E.